Jillian Michaels je zpátky…a stojí to za to!

Právě jsem dočetla její novou knihu: „Vyhrajte boj o štíhlé tělo.“ (http://www.anag.cz/vyhrajte-boj-o-stihle-telo-ma-osobni-tajemstvi-jednoducheho-rychleho-a-trvaleho-zhubnuti/d-94261/?utm_source=kudrmanova&utm_medium=recenze&utm_campaign=slim+for+life)  

(http://www.anag.cz/vyhrajte-boj-o-stihle-telo-ma-osobni-tajemstvi-jednoducheho-rychleho-a-trvaleho-zhubnuti/d-94261/?utm_source=kudrmanova&utm_medium=recenze&utm_campaign=slim+for+life

Měla jsem možnost číst knihu těsně před vydáním, čerstvě vytisknutý papír mě přímo hřál do dlaní. Nadšení pokračovalo a v podstatě mě neopustilo až do poslední stránky.

Jillian „vtrhla“ do mého života před necelým rokem a pěkně s mým životním stylem zamávala. Ve spojení s Bobem Harprem, Zuzkou Light, mojí trenérkou Erikou a taky s mými stále akčnějšími dcerkami dostává mé tělo tvary, které nikdy dříve nemělo a to se mi zamlouvá.

Jill nechybí logické myšlení a to se promítá i do knihy (naštěstí). Na začátku jsou vysvětleny základní pojmy. Zopakujeme si i to vůbec nejdůležitější - že pokud chceme zhubnout, musíme více energie vydat než přijmout. Jak bazální myšlenka! Tisíckrát řečená, přesto je dobré si připomenout základy. V podání Jill si znovu projdeme, co možná víme, ale už jsme pozapomněli. Ke každé myšlence je přidán nějaký zajímavý fakt, novinka nebo vlastní zkušenost. Najdeme zde i stručný a srozumitelný návod, jak spočítat energetický výdej vlastního těla (i já vzorec pochopila a vše hravě spočítala!). Vše zní tak jednoduše a přirozeně, že člověk začíná mít chuť na změnu a konečně začít něco dělat.

Během čtení knihy si poupravíme názor na spoustu „zaručených“ postupů na hubnutí, které jsou doteď prezentovány v  ženských časopisech a přitom se jedná o úplné nesmysly (které mnohdy mohou tělu i ublížit). Vše je skvěle doplněno výsledky z vědeckých výzkumů i statistickými údaji. (Když trochu „polechtáte“ Google, zjistíte, že nic z toho si jill skutečně nevycucala z prstu, jen si se svým týmem dala práci a všechno hezky ucelila.)

Celé čtení mi zpříjemňovaly drobné rady, které mnohdy i pobavily. Každopádně jít nakupovat najedená a v úzkých džínech je rada na jedničku (tedy pokud ve vozíku nemáte dvouletou dceru, která zrovna neprožívá extázi, když do vozíku hodíte avokádo a vaší oblíbenou dýni hokaido).  Celou knihu také doprovází odlehčené varianty oblíbených receptů, které ušetří spoustu kalorií a dokážou polechtat chuťové pohárky s podobnou razancí.

Hodně mi dala kapitola o chemii v jídle. Myslela jsem si, že v tomhle se budeme hodně lišit (přece jen žije Jill na jiném kontinentu), ale nakonec je vidět, že výrobci potravin sahají všude po stejných zaručených fíglech.

Z knihy přímo sálá selský rozum a to se mi líbí. Neprozrazuje žádná kouzla a nedává sliby, jak rychle dosáhnout vysněné postavy. Často je nám připomínáno, že to bude někdy bolet a taky to bude trvat dlouho.  Jill naštěstí umí „nakopnout zadek“ i při pouhém čtení a tak člověk nemá ani chvilku pochyby, že tohle je jediná správná cesta.

Kapitola o pohybu může být pro úplného nováčka trochu matoucí. Obzvlášť pasáže, kde jsou slovně popisovány některé cviky. Já osobně si těžko představuju cviky, které nevidím. Na druhou stranu znám téměř všechny cvičební programy, které Jill vydala, takže jsem to zmákla i se svou omezenou představivostí.  Popravdě i dělení tréninků a plánování cvičení už mi připadalo složitější (tedy pro někoho, kdo by byl naprosto nedotčený).

Narazila jsem na pár věcí, u kterých si nedovedu představit, že bych je aplikovala do života. Třeba to, že bych se v kanceláři vrhla na dřepování, případně klikování .(Příští rok se z mateřské vracím do práce, tak bych se ráda nějak normálně asimilovala.)  Také si nedovedu představit, že bych odmítla účast na oslavě narozenin některého z kolegů,  jen abych se vyhnula dortíkům a chlebíčkům a ještě to danému kolegovi popravdě vysvětlila….a jak napsala Jill: „On by to zajisté pochopil.“. No, nevím, tolik tolerance a empatie najednou jsem ve svém okolí asi nezažila. Myslím, že u nás v Čechách pořád ještě vnímáme „jinakost“ trochu s despektem a pokud ne s despektem, tak si alespoň zaklepeme na čelo a řekneme si pro sebe, že dotyčný je pěknej blázen. (A ještě se to pořádně zdrbne o přestávce u kávy.) Jill má ale hlubokou pravdu v tom, že bychom si neměli neustále dělat starosti s názory lidí kolem sebe, pokud chceme jít za svým cílem. Takže stačí jen sebrat dostatek odvahy a hurá na to!

V knize byla spousta odkazů a typů na produkty, které v našich zeměpisných podmínkách jsou jen těžko k dostání. Nevím, zda tyto informace zůstanou i ve finální verzi, ale já bych je postrádat mohla, spíš jsem je přeskakovala.

Moc se mi líbila věta: „Cíl bez plánu je jen sen.“ Podobně, jak to Jill vštěpuje soutěžícím z reality show The biggest loser, nezapomíná ani na svoje čtenáře. Na počátku každé cesty je nutné si stanovit, kam vlastně chceme dojít. Nelze si jen říct, že chceme být štíhlé a mít sexy zadeček. Je dobré si předepsat nějaké krátkodobější cíle, například, že do měsíce chceme shodit tři kila, nebo, že do půl roku chceme uběhnout půlmaratón – je to jen na nás a našich fyzických a časových možnostech.

Každá kapitola je bodově hodnocená (obsahuje konkrétní rady a typy ke kterým jsou přiřazeny body podle důležitosti). V závěru knihy se všechny body sečtou (podle toho, které změny byl člověk schopen aplikovat do svého každodenního života) a dozvídáme se, do jaké míry jsme si vzaly rady k srdci a na kolik jsme vlastně změnili své návyky. Mě osobně celé sčítání bodů připadalo celkem zbytečné a nic „velkého“ mi to nepřineslo. Body jsem vnímala smysluplně při rozdělování rad a typů na ty důležité a na okrajové (3 body byly u věcí, které bychom rozhodně měly změnit a naopak jeden bod u typů, které nám mohly občas něco ulehčit).

A Jill má ještě jeden skvělý dar (znám to jak z cvičebních programů, tak z reality show The biggest loser)…umí úžasně namotivovat. V knize je motivaci věnována celá kapitola a já jí zhtla jedním dechem.  Jil l vás donutí dostat ze sebe to nejlepší, přiměje vás zastydět se, když své tělo podvedete a postrčí vás jít za stále lepšími  a lepšími výsledky bez  nebezpečné touhy po dokonalosti. Prostě jí to člověk tak nějak všechno věří. Je máma od dvou dětí, fyzicky zvládne to, co by zaskočilo mnohého chlapa, vypadá skvěle (a přitom jí osmnáct už dávno bylo) a říká vám, že můžete dokázat všechno, co chcete…je to jen a jen na vás…a já jí to baštim i s navijákem:-)